Slova děkana ke 100. výročí založení fakulty

11. 10. 2019 - Libor Jankovský

Přečtěte si projev děkana LDF, který pronesl na Slavnostním zasedání Vědecké a umělecké rady Lesnické a dřevařské univerzity. Tato řeč je nejen vyjádřením úcty k fakultě a přáním do budoucnosti, ale také přehledným shrnutím dějin fakulty v dobovém kontextu.


Vážené slavnostní shromáždění, dámy a pánové, kolegové, vážení hosté,

Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně patří se svými 100 lety k nejstarším univerzitám zaměřeným na les a krajinu v Evropě vůbec. Slogan: „100 let se staráme o Vaše prostředí“ dnes naplňuje LDF MENDELU jak v tradičním lesnictví, tak i dřevařství, krajinářství, nově i v arboristice. V nábytkářství a designu nábytku i stavbách na bázi dřeva pak naplňuje toto poslání i v péči o interiéry, ve kterých trávíme většinu času. Významnou měrou se podílí na udržování kvality života a vzdělanosti, v mnoha disciplínách byla a je špičkou v technologickém vývoji mezi nositeli vzdělanosti v oborech, ke kterým se hlásí.

Historie, fakulta v běhu 20. století

Dovolte mi úvodem stručný náhled do bohaté historie prvních 100 let Lesnické a dřevařské fakulty na pozadí společenských a historických událostí 20. století.

„Vysoká škola zemědělská v Brně“ byla zřízena Zákonem číslo 460 ze dne 24. července 1919 jako samostatná československá státní VŠ s dvěma čtyřletými obory: hospodářský a lesnický s českou vyučovací řečí. Přednášky na lesnickém odboru byly zahájeny dne 27. 10. 1920, zároveň byly otevřeny všechny čtyři ročníky lesnického odboru. Prvním děkanem lesnického odboru pro období 1920/21 byl jmenován Ing. Josef Černý.

I po 100 letech je nutno připomenout úlohu 5 lesníků, kteří tvořili základ lesnického odboru po celé období první republiky a dnes jsou považováni za zakladatele fakulty.

Byli jimi:

▪ Ing, Dr. techn. Rudolf Haša, vrchní lesní rada Ministerstva zemědělství, ředitel Střední lesnické školy v Banské Štiavnici a v letech 1919 až 1921 suplent České vysoké školy technické v Praze

▪ Ing. Josef Opletal, odborový přednosta Ministerstva zemědělství a první generální ředitel Československých státních lesů a statků v Praze

▪ Ing. Josef Konšel, lesní rada a centrální ředitel Panství arcibiskupství olomouckého v Kroměříži

▪ Ing. František Müller, vrchní lesní rada, Ministerstva zemědělství a přednosta Moravsko-slezské sekce pro hrazení bystřin v Brně

▪ Ing. Antonín Dyk, lesní rada, centrální ředitel Velkostatků Seilernských v Lukově

Dnes je neuvěřitelné, co tito zakladatelé, někdy označováni jako velká pětka, dokázali v relativně krátkém čase vybudovat na fakultě a o pár let později i na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, kde rozvíjeli nejlepší tradice lesnického hospodaření na dřívějším Lichtenštejnském Adamovském statku.

Fakulta se v průběhu svých100 let stala svědkem pohnutých historických událostí, které tvořily 20. století. Ve svých počátcích zažila poválečnou obnovu, ekonomický rozvoj i ekonomickou krizi, německou okupaci a následné uzavření českých vysokých škol. Za 2. světové války byla otevřena část ústavů fakulty pro potřeby výzkumu Říšského hospodářství. Lesnické ústavy se v této době podílely na vypracovávání lesních hospodářských plánů, metodikách pro uznávání kvality lesních porostů a systematicky byl sledován zdravotní stav lesů. Řada předválečných pracovníků však válečnou perzekuci nepřežila.

Po válce byl děkanem pro lesnický odbor pověřen Prof. Alois Tichý a již 25. 6. 1945 byly slavnostně zahájeny přednášky. Krátkou dobu poválečného nadšení ukončil komunistický převrat v roce 1948, kdy válečná nesvoboda německé okupace byla nahrazena novou nesvobodou komunistické diktatury. Ještě téhož roku proběhla třídní a studijní prověrka pedagogického sboru a všech posluchačů tehdejší VŠZ. 259 posluchačů, tedy téměř jedna třetina, bylo nuceno ze školy odejít. Ke studiu byli přijímáni absolventi dělnických kurzů, mnozí z nich pak po absolvování na škole zůstali. Pro posílení kádrů byly do akademických obcí fakulty dosazovány tzv. dělnické kádry. V rámci reorganizace lesnického školství v roce 1952 byla lesnická fakulta přičleněna k Vysoké škole stavitelství, aby se při další reorganizaci v roce 1956 zpět přičlenila k Vysoké škole zemědělské.

Stejně jako celá československá společnost fakulta prožívala uvolnění v 60. letech. V roce 1966 byl vydán nový vysokoškolský zákon, který obnovoval akademickou samosprávu. V letech 1964 – 1969 vydávala fakulta studentský časopis LEF. Po obsazení Československa armádami Varšavské smlouvy se posluchači v listopadu 1968 účastnili třídenní studentské stávky proti okupaci, organizované Brněnským studentským centrem Svazu vysokoškolského studentstva Čech a Moravy. V lednu 1969 se studenti fakult VŠZ v Brně účastnili studentské stávky zaměřené proti nastupující normalizaci.

Někteří z Vás pamatují již období normalizace a prověrek v letech 1970 – 1971, zákaz činnosti studentských spolků a zastavení vydávání studentských časopisů. Normalizace byla završena v letech 1974-1976, zjevně však byla ukončena až listopadem 1989. Pro řadu z tehdejších pracovníků i některé z vás to mělo za důsledek pozastavení zvyšování kvalifikace, u některých i ztrátu zaměstnání a mnoha zákazů, šikanu a omezení. Mnozí ze zaměstnanců a studentů v důsledku srpnových událostí a následné normalizace emigrovali, nebo k emigraci byli donuceni. Omluvy a ani satisfakce se však nikdy nedočkali. Ano, i toto je historií naší fakulty na pozadí historie 20. století, stejně jako celé české i slovenské společnosti.

Významným počinem tohoto období bylo založení Ústavu pro Mezinárodní biologický program (Man and the Biosphere Programme; MAB), od roku 1976 je jeho nástupcem Ústav ekologie lesa, který dnes rozvíjí původní ideje v rámci pracoviště Mendel Globe, společného projektu univerzity a fakulty s Ústavem výzkumu globální změny AV ČR.

Událostí 17. listopadu 1989 se již většina z nás účastnila osobně. Společenské polistopadové změny odstartovaly současnou etapu rozvoje naší fakulty. V této době byla obnovena činnost studentských spolků, vychází také studentský časopis MIMO-LISTÍ a záhy je na jeho platformě obnoven časopis LEF, který jako až kultovní studentský časopis vychází dodnes.

Spolu s obnovenými akademickými svobodami byl ustanoven akademický senát fakulty, který zvolil prvního děkana Doc. Jiřího Krešla, který však po necelém roce odstoupil. Následné funkční období děkana Doc. Františka Douška bylo obdobím nutné restrukturalizace a vyrovnáním se s novou ekonomickou i společenskou situací. Další děkani počínaje Doc. Ladislavem Slonkem byli již významně omezeni především ekonomickou realitou.

V období 90. let byly otevřeny nové obory jako Dřevařské inženýrství a Krajinné inženýrství. Ve školním roce 2001-2002 přešla fakulta spolu s univerzitou na tzv. Boloňský systém a studium bylo rozděleno na tříleté bakalářské a dvouleté magisterské studium, díky tomuto kroku se vzdělávání na fakultě stalo plně kompatibilním s univerzitním vzděláním ve světě. V novém modelu byly akreditovány nové studijní programy, ve školním roce 2006/07 byl otevřen bakalářský studijního programu Tvorba a výroba nábytku, dále byly akreditovány SP Arboristika, Stavby na bázi dřeva, Design nábytku a interiéru. Jako první SP v AJ na fakultě jsme nabídli ve školním roce 2007/2008 dvouletý magisterský studijní program „European Forestry“. Ve výčtu by bylo možné pokračovat až do současné přípravy institucionální akreditace SP univerzitou.

Je více než zřejmé, že fakulta prošla za 100 let své existence řadou turbulencí. Co je však důležité, že fakulta byla a je stále schopna generovat osobnosti, které fakultu posouvaly dále, často systému navzdory.

Nelze zapomenout na studenty fakulty, kteří byli vždy její viditelnou složkou a byli to oni, kteří identifikovali fakultu po stránce společenského života i změn. Řada z Vás zde v sále tímto spolkovým životem prošla. Jistě vzpomínáte na studentské aktivity, studentské hony, majálesy, plesy, půlení nebo jen akce ve studentském klubu Green.

 

Dnešní fakulta

Dnešní Lesnická a dřevařská fakulta má za sebou 100 let zkušeností, 100 let hledání, 100 let úspěchů i neúspěchů, 100 let generování nových oborů i nahrazování oborů tradičních obory novými. Co je důležité, je stejně mladá jako před 100 lety, má své studenty, vynikající, průměrné i méně úspěšné. Jsem rád, že naše fakulta vstupuje do druhého století své existence v dobré kondici, otevřená novým myšlenkám, s obnovenou reputací, důvěrou odborné veřejnosti a plnící rovněž svou 3. roli univerzit, vyjadřuje se k významným odborným i společenským tématům. Fakulta, stejně jako univerzita pod vedením první rektorky v její historii, je dnes velmi výrazná ve veřejném prostoru a přichází s novými nápady.

Jsme bezesporu fakultou nezávislou a hrdou. Lídři oborů si vychovávají své nástupce, fakulta žije. Naše absolventy najdeme nejen na významných postech doma, ale rovněž v zahraničí, kde se hlásí k příslušnosti ke svá Alma mater i z pozic takových organizací jako je například FAO. Nelze opomenout všechny naše zahraniční absolventy, kteří dočasně opustili své domovy i rodiny, aby zde úspěšně studovali. Dnes často zastávají ve svých zemích významné pozice. Nemáme sice držitele Nobelovy ceny, máme však skvělé absolventy, kteří důstojně navazují na každodenní práci svých učitelů. I nedávná historie ukazuje, že toto není samozřejmost.

Fakulta má své pevné místo v evropské rodině vysokých škol, rozvíjí partnerství se strategickými partnery v zahraničí, je zapojena do mezinárodních projektů, v mezinárodní spolupráci je fakulta vyhledávána v rámci studentských i akademických výměnných pobytů a stále objevuje nová partnerství. Řada zahraničních studentů se k nám po absolvování vrací a hlásí se ke studentským letům na naší fakultě. Velmi rád bych na tomto místě poděkoval zástupcům našich zahraničních partnerů, kteří zde s námi dnes slaví.

Velmi si Vážím certifikátu IUFRO, který fakultě při příležitosti oslav 100 let předal prezident IUFRO Mike Wingfield, jemuž a jeho spolupracovníkům patří i osobní poděkování za podporu vzájemné spolupráce s FABI Pretoria.

Bez spolupráce ve vědě, výzkumu a pedagogice by nebylo možno plnit úkoly, které jsou od fakulty očekávány. Zde patří dík všem našim partnerům, ať již vlastníkům lesů, majitelům dřevozpracujících a nábytkářských firem, správcům veřejného majetku, výzkumným organizacím, odborným sdružením a asociacím za širokou podporu.

Nelze opomenout aktivity Spolku posluchačů LDF MENDELU, který brzy oslaví 30 let své existence, fenomenální je již zmíněný studentský časopis LEF, aktivní je myslivecký kroužek, mezinárodní komise, trubači, fakulta je známá i v mezinárodním prostředí díky aktivitám v mezinárodní organizaci IFSA i Lesnické všestrannosti. Naši studenti jsou vidět a významně pomáhají při organizaci řady současných akcí.

 

Dalších 100 let

Fakulta vstupuje do dalších 100 let s vlastními vizemi ale i úkoly, jejichž řešení jsou od ní společností očekávány. Není to jen pouhá produkce dřeva, je to otázka hospodaření s uhlíkem a vodou. Již dnes vzniká společenská objednávka, která souvisí s využíváním krajiny a lesa společností pro potřeby trávení volného času, regenerace i nových forem lázeňství, včetně požadavků na vzdělávání.

Již dnes nastává dynamický rozvoj a uplatnění nových technologií zpracování a využití dřeva a výrobků na bázi dřeva jako obnovitelné suroviny. Široké uplatnění nabízí základní vědy pro rozvoj lesnictví a souvisejících oborů, počínaje molekulární genetikou na úrovni buňky a populací, přes modelování, dálkový průzkum Země, umělou inteligenci, možnosti modifikace a chemického zpracování dřeva apod.

Socioekonomické funkce bude možné rozvíjet, jen pokud se podaří vyřešit základní problémy, které souvisí se stavem a existencí lesa v krajině jako takového. Zde dlužíme podporu především menším a středním vlastníkům lesa, poděkování patří rodovým majetkům za příkladnou péčí o krajinu i rozvoj venkova. Ostatně nelze opomenout ani dnešní stav lesů nejen v ČR, mnohdy jako důsledek experimentů a těžko zdůvodnitelných jednostranných tlaků mj. na krátkodobou ekonomickou efektivitu s bagatelizací rizik.

Je naprosto nezbytné, aby absolventi fakulty byli kromě detailních odborných znalostí také připraveni komunikovat s veřejností, vysvětlit podstatu problému a návrh řešení v prostoru a čase. A také schopni inovovat svůj obor i své vlastní myšlení.

K plnění těchto úkolů potřebuje fakulta nutně zázemí. To, co stačilo před několika lety, nestačí prostorově, technicky ani morálně. Obrovskou výhodou Lesnické dřevařské fakulty je zázemí Školního podniku Masarykův les Křtiny. K zajištění budoucích úkolů je nutno vybudovat moderní infrastrukturu pro tvůrčí činnost, laboratoře, zkušebny, experimentální plochy s možností ověřovat validitu výsledů teoretického výzkumu. Ve výuce vystoupí více do popředí potřeba a tlak na samostatnou tvůrčí práci studentů. Jak jinak se liší univerzita od středních a vyšších odborných škol, než touto tvůrčí činností? S tím nutně stoupnou i požadavky na vlastní vědeckou a další tvůrčí práci vysokoškolských učitelů. Pouhá schopnost předávat vyčtené znalosti je nedostatečná již dnes, byť v některých oborech jako základní kvalifikace pro výuku stále přetrvává. Fakultu tak ve velmi blízké budoucnosti čeká naprosto zásadní úkol, a to je vyřešení personálních problémů v některých oborech a rozhodnutí, jak je dále rozvíjet.

Je prakticky nemožné a zhola zbytečné se pokoušet o prognózy, co bude za sto let, když vlastně nevíme, co bude zítra. Před 30 lety jsme si nedokázali ani přestavit dnešní míru svobody a s tím souvisejících pozitivních dopadů, ale i problémů a odpovědnosti. Vzpomeňme, že před 30 lety byly v lesnictví největší problém imise síry, dnes je za největší hrozbu považován podkorní hmyz. Otázkou je, zda-li skutečně za 30 let bude největším problémem dnes predikovaná klimatická změna, či jestli vůbec nějaký problém ještě bude…

 

Závěrem

Je dobrou tradicí při příležitosti různých výročí, a 100 let fakulty touto příležitostí rozhodně je, připomenout a ocenit osobnosti, řadové učitele, výzkumníky, technické pracovníky i studenty, spolupracovníky z jiných institucí, bez kterých by fakulta nebyla tou fakultou, kterou si dnes každý pamatuje a jakou je dnes. Každý z nás uchovává vzpomínky na své učitele. Ani při příležitosti dnešních oslav 100 let od založení není možno ocenit všechny, kteří si ocenění právem zaslouží, vzpomeňme si nyní na všechny ty, které jsme na fakultě potkali. Dnešní oslavy jsou především oceněním práce a poděkování všem, kteří fakultě věnovali kus svého života. A je jedno, zda-li jde o renomované učitele, techniky, výzkumníky, funkcionáře, studijní referentky, projektové managery nebo pracovníky v administrativě. Díky Vám všem za Vaši práci, nadšení i kus Vašeho života.

Často si kladu otázku, co je to fakulta? Jsou to ty budovy, jsou to učebny, jsou to laboratoře, je to naše zázemí? Vzpomínám na svého drahého přítele Prof. Klementa Rejška (1963-2017), který v dobách největší skepse přišel s jeho „V těch zdech to je“. Ano Klemente, měl jsi pravdu, jsme to my lidé na fakultě, akademici, neakademici a studenti, současní i bývalí, žijící i nežijící. A fakulta je právě taková, jací jsme my, jakou si ji uděláme a k jejímuž odkazu se hrdě hlásíme.

Fakultě, tedy nám všem, je možno jen popřát, aby měla dostatek elánu realizovat smělé vize a myšlenky, dost síly, nadhledu i velkorysosti řešit a vyřešit své k životu patřící rozpory a někdy i zapomenout a popřát jí, aby byla schopná oslovovat nové studenty jako pokračovatele a další nositele vzdělanosti. Ti budou schopni pokračovat v misích svých předchůdců a nebudou zaslepeni jen momentálními problémy a budou schopni jít přes všechna úskalí za svými sny a vizemi.

Rád jsem se s Vámi zde setkal, děkuji Vám, že jste se našeho slavnostního zasedání zúčastnili. Přeji Vám všem osobně pevné zdraví a radost z Vaší práce.