Na monitoringu a terénním výzkumu se podílejí Hnutí DUHA Olomouc, Mendelova univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze, Správa národního parku Šumava a Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Přeshraniční teritoria byla konzultována s polským sdružením WILK, partnery projektu OWAD ze Saska a s Veterinární univerzitou ve Vídni. Genetické analýzy prováděla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Česká zemědělská univerzita a CEwolf konsorcium.
Mapa vychází z prokázaných případů rozmnožování vlka doložených fotopastmi nebo genetickou analýzou, případně z opakovaných věrohodných nálezů stopních drah a trusu, z nichž bylo možné přítomnost teritoria potvrdit. V mapě nejsou zahrnuty údaje o nahodilém pozorování samostatných vlků, jejichž dočasný výskyt nelze vzhledem k vysoké mobilitě druhu vyloučit na většině území ČR. I tato data je potřebné vyhodnocovat, pro stanovení počtu osídlených teritorií však nejsou relevantní.
Údaje se vztahují k takzvanému vlčímu roku 2019/2020, což zahrnuje období od května 2019 do konce dubna 2020, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok: vlčata se totiž většinou rodí v dubnu.
Nejčastěji se do Česka dostávají vlci ze severu – ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Minimálně jedna telemetricky označená vlčice k nám však přišla z Rakouska, kdy cestou do Doupovských hor urazila minimálně 430 km [2]. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat. Podrobnější informace k jednotlivým smečkám jsou k dispozici na www.mapa.selmy.cz, podrobnosti k česko-saskému pohraničí je možno nalézt na stránkách projektu OWAD.
„Kdo by si před deseti lety vsadil, že do Česka bude v roce 2020 zasahovat přes dvacet vlčích teritorií a že tyto šelmy budou druhým rokem vychovávat mláďata 80 kilometrů od Amsterdamu? Vlci prokázali obdivuhodnou přizpůsobivost k životu v kulturní krajině střední i západní Evropy. Soužití s divokými šelmami je stále výzvou pro skloubení zájmů ochrany přírody a zemědělství,“ uvedl Miroslav Kutal, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA.
Podle Pavla Hulvy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy genetická data pomohla odhalit v České republice další setkávání dříve izolovaných vlčích populací, stejně tak jako přesuny vlků přes hranice se sousedními státy. „Přesto je genetická variabilita tohoto druhu u nás stále nižší než např. v sousedním Slovensku. Je proto důležité zachovat průchodnost krajiny zajišťující příliv nových genů. V minulém roce se opět neprokázal žádný případ hybridizace se psem. Je pozitivní, že i přes zdokumentované případy mortality vlivem dopravy a pytláctví se vlkům daří nacházet partnery výhradně v rámci svého druhu,“ uvedl Hulva.
„Letošní výsledky jednoznačně potvrzují trend v osidlování severních pohraničních hor, kde je jasný vliv populace, která vznikla na pomezí Polska a Německa. To, že je střední Evropa křižovatkou, potvrzuje i několik dálkových přesunů vlků. V Krušných horách se objevil vlk, který byl poprvé zachycen u Hamburku, u Norimberka byl přejet mladý vlk z Krušnohorska atd. Velmi zajímavým záznamem je také přesun mladé vlčice z Horního Rakouska do Doupovských hor, kde patrně založila pár. Díky tomu, že prošla střední Evropou s telemetrickým obojkem, zanechala za sebou vědecky i ochranářsky významnou stopu – velmi dobře víme kdy a kudy přesně prošla a jakým místům se vyhnula. Dokumentuje to také, že vlci jsou schopni se i v naší silně fragmentované krajině přesouvat rychle a na velké vzdálenosti,“ doplňuje Aleš Vorel, akademický pracovník České zemědělské univerzity v Praze, vedoucí česko-saského projektu OWAD.
Poznámky:
[1] Více informací o vlčích teritoriích v sezoně 2018/2019 naleznete v loňské tiskové zprávě: https://www.selmy.cz/tiskove-zpravy/pocet-vlcich-smecek-se-za-rok-zvysil-do-ceska-zasahuje-osmnact-vlcich-teritorii/
[2] Podrobnosti o přesunu telemetricky sledované vlčice z Rakouska naleznete zde: https://www.selmy.cz/clanky/vlcice-z-rakouska-presla-do-doupovskych-hor/
Kontakty pro bližší informace: Miroslav Kutal, expert na velké šelmy Hnutí DUHA a akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně, 728 832 889, miroslav.kutal@hnutiduha.cz,
Pavel Hulva, molekulární ekolog a akademický pracovník Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, 608 676 877, hulva@natur.cuni.cz, Aleš Vorel, akademický pracovník Fakulty životního prostředí ČZU a vedoucí projektu OWAD, 605 281 401, vorel@fzp.czu.cz
Více aktualit
-
Mezinárodní tým lesnických vědců v čele s odborníky LDF MENDELU provedl studii, v níž se zabýval osikou obecnou (Populus tremula), dřevinou kdysi hojně zastoupenou v lesích střední Evropy, dnes ale opomíjenou. Tam, kde se na severní polokouli…23. 4. 2024
-
Vědecký tým v čele s odborníky LDF MENDELU popsal 43 nových druhů patogenů…
Více než čtyři desítky dosud neznámých druhů patogenů rodu Phytophthora parazitujících na kořenovém systému dřevin objevil a popsal mezinárodní vědecký tým pod vedením Thomase Junga. Jedná se o výsledky šestiletého projektu Phytophthora Research…11. 4. 2024 -
V zemědělské krajině se šíří široká škála reziduí pesticidů, zjistili vědci LDF…
Dvouletou studii zaměřenou na problematiku rozšíření pesticidů v potravních sítích různých typů zemědělských plodin pěstovaných na jižní Moravě a ve středních Čechách provedl výzkumný tým v čele s Radkem Michalkem z Ústavu ekologie lesa a Ondřejem…8. 4. 2024 -
Projekt STREAM řešený na LDF MENDELU vyhrál Cenu Domu zahraniční spolupráce v…
Do finále Cen Domu zahraniční spolupráce za nejlepší projekty zaměřené na mezinárodní vzdělávání realizované v roce 2023 se probojovaly tři projekty realizované na MENDELU. Byly nominované v kategoriích Udržitelnost a Flexibilita a inovace. Cenu za…24. 3. 2024 -
Česká ochrana přírody získala užitečný nástroj pro podporu ohrožených živočichů…
Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) vytvořila ve spolupráci s širokým spektrem odborníků významný metodický pokyn s názvem “Péče o stromy jako biotop vzácných druhů organismů“. Metodický dokument byl připraven pro…22. 3. 2024 -
Popularita dřeva ve stavebnictví roste, nejde jen o materiál minulosti
Požadavky na materiály se ve stavebnictví mění, klade se důraz i na udržitelnost a recyklovatelnost. Proto je v současnosti opět v oblibě dřevo a materiály na bázi dřeva, které poskytují nové možnosti použití. V rámci současných evropských trendů…21. 3. 2024 -
Fotopasti odhalily rozdíly v aktivitě zvířat před lockdownem a v jeho průběhu
Lockdowny, které během pandemie COVID-19 v roce 2020 zásadně ovlivnily pohyb lidí v krajině, poskytly mimo jiné unikátní příležitost sledovat, jak se globálně měnila aktivita divokých zvířat. V některých částech světa lockdowny výrazně omezily…19. 3. 2024 -
Studující Designu nábytku navrhli vylepšení brněnského kampusu
Studenti druhého a třetího ročníku oboru Design nábytku navrhovali nebo redesignovali prvky a místa v areálu MENDELU. Výstava jejich návrhů je k vidění po druhou polovinu března v Minigalerii Hrášek v budově O. Mezi řešenými projekty byla třeba…14. 3. 2024 -
Studenti MENDELU si ze soutěžní přehlídky GRAND PRIX MOBITEX 2024 – Student…
Pět cen, první místo a třetí místo v hlavní kategorii GRAND PRIX MOBITEX 2024, a dále tři další ocenění získali studenti Ústavu designu a nábytku Mendelovy univerzity v Brně na soutěžní přehlídce GRAND PRIX MOBITEX 2024 – Student, což představuje…1. 3. 2024 -
Řízený pohyb cyklistů na horských kolech v lese snižuje pravděpodobnost kolizí…
Zda se cyklisté na horských kolech skutečně pohybují převážně na území Singletrailu Moravský kras, nebo vyjíždí i za jeho hranice do okolních lesů Mendelovy univerzity, zjišťovali odborníci Ústavu inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny LDF…29. 2. 2024